Politická krize ve Venezuele – když ani ropa nestačí

Politická krize ve Venezuele – když ani ropa nestačí

Venezuela je státem, který se nachází na severu Jižní Ameriky. Je zde krásná příroda Guyánské vysočiny porostlé pralesem, z něhož vystupují stolové hory s nekonečnými vodopády. Má i jedno z nejvýznamnějších jezer na celém světě. Jmenuje se Maracaibo a pod jeho dnem se nachází neuvěřitelné zásoby ropy. Tak velké ložisko (odhady mluví o 300 miliardách barelů) ve světě snad kromě oblasti Perského zálivu nenajdete. Přesto jsou ale ropné peníze spíše prokletím. Proč? Za všechno může socialismus!
Politická situace v zemi nebyla nikdy moc stabilní.
svěrák a peněženka
Během bojů o nezávislost zahynula třetina obyvatel, z toho velká část byla bílého původu. I po získání nezávislosti zde probíhaly společenské rozepře takových rozměrů, že několikrát přerostly v občanskou válku. Situaci nepodporují ani drogové kartely, které operují v okrajových částech země.
Přestože společnost zde dlouhou dobu těžila z velkého nerostného bohatství (kromě zmiňované ropy těží ještě plyn, železnou rudu, bauxit, zlato, uhlí, fosfáty a další), po reformách Huga Chaveze nabral její rozvoj úplně opačný směr.
Chavez zde totiž nastolil tak zvaný socialismus 21. století. Reformami politickými, hospodářskými i společenskými uvrhnul slibně se rozvíjející zemi do temnoty, ze které nyní hledá marně cestu. V čem spočívaly a proč byly tak kritické? Stát získal kontrolu nad vším. Od cen, přes průmysl až po těžbu ropy. Kvůli tomu se roztočila inflační spirála. Peníze během několik měsíců ztratily svou hodnotu. Za tento propad může mimo jiné i ochromení zahraničních investic. Firmy nechtěly riskovat. Podniky ve Venezuele byly z velké části znárodněny. To neminulo ani ropný průmysl. Byl založen spolek Petrocaribe, jehož členské státy mohly výhodně nakupovat „černé zlato“.
most general rafael urdaneta
Přesto, že úpadek společnosti byl patrný již v počátcích, investovala Chavezova vláda do výstavby rafinerií a úplně zapomněla na rozvoj jednotlivých regionů. Poté, co celosvětově klesly ceny ropy na historické minimum, logicky přišla země o obrovské zisky. A tak klesla její produkce na zhruba třetinu. Jednostranné zaměření hospodářství, především exportu (93% tvoří právě ropa a produkty z ní), je tak příčinou občanské války, která probíhá v dnešních dnech.
Venezuela je tak dalším příkladem toho, že socialistická myšlenka nemá v dnešním světa naději na úspěch!